Chňapky a zimní výzdoba

14. ledna 2017 v 16:48 | Moje foto s komentářem |  Ruční práce všeho druhu
Dvoudenní mírná obleva mě ven nevytáhla.
Bílou zimu sice neohrozila, ale nádherně se třpytící prašánek slehl a namočil se.

V bytě jsem vánoční výzdobu vyměnila za zimní. Sněhuláka jsem vyráběla už před lety,

věnec jsem tvořila nedávno.

Stromeček mi bylo líto vyhodit celý, ještě jsem si z něho ufikla větve do vázy.

A nejvíc úřaduju ve své pracovně - v kuchyni. A to jak u sporáku, tak se šicím strojem.

Dceři jsem zkrátila kalhoty, neteři spíchla závěsy a ze zbytků chňapky.



A že jsem v létě nelenila, teď s oblibou otevírám zásoby.

Třešňové kompoty milujeme všichni.

Šípkový čaj jen já s manželem. Dělám si ho do dárkového hrnečku, který mi dcera přivezla z cest.
 

Zimní

11. ledna 2017 v 10:01 | Moje foto s básničkou |  Básničky
Cestička zmizela pod závějí,
meluzína za komínem kvílí,
tváře mrazem červenají -
zůstaň tu, zimo, ještě chvíli.



Když vykouklo sluníčko

9. ledna 2017 v 16:22 | Moje foto s komentářem |  Zimní krajina
Začátek nového roku si nemůžu vynachválit. Začal skvostně - pohádkovou zimou jako v Mrazíkovi. A zatím se skvěle drží!
Dlouho jsme měli šedivo. Všude nádherně bílo, ale sluníčko ne a ne vykouknout.






Když konečně vylezlo, rozsvítil se celý kraj.




Nebyly ani posypané a posolené vedlejší silnice. Bílé uklouzané jako mýdlo mi připomínaly čas dětství. Taková bývala každá zima. Nádhera! Jen ježdění autem je pěkně nebezpečné.



 


Věnec se sněhulákem a zip

6. ledna 2017 v 17:57 | Moje foto s komentářem |  Ruční práce všeho druhu
Na dveře jsem vyrobila zimní věnec se sněhulákem. Až sundám z domovních dveří vánoční, pověsím ho.


Když jsem ho ukázala sousedce, okamžitě se jí zalíbil a chtěla takový pro vnučku.
A tak jsem si sehnala potřebný materiál a dala se do díla.


Výsledek se velmi líbil. Ve skutečnosti není tak šišatý jako na fotce. :-D Nějak se mi nepovedl vyfotit. :-)


Vyměnit zip u bundy je náročnější práce než aranžování. Vůbec se mi do toho nechtělo, ale protože se dceři nepříjemně rozjížděl, šla jsem na to.
Myšlenku přiskřípnout kleštěmi jezdce nebo ho jen vyměnit jsem nechtěla riskovat. To by nemuselo vyjít a na horách při lyžovačce by mohl nastat veliký problém.



Nesehnala jsem sice úplně stejnou barvu, ale nevadí. Hlavně, že perfektně funguje.


Uf! Celé Vánoce se mi do toho nechtělo, konečně to mám z krku. :-)

Přišel mráz

3. ledna 2017 v 12:52 | Moje foto s básničkou |  Básničky
Zima to je sníh a mráz,
bílé stráně, radost v nás.
Klouzačky a koulování
a čaj s rumem k zahřívání.









Z komína se kouří

2. ledna 2017 v 16:40 | Moje foto |  Básničky
Z komína se kouří,
vítr oči mhouří.
Mhuř si oči, mhuř,
kdyby se z něj nekouřilo,
bylo by nám hůř.


Šťastné a veselé

18. prosince 2016 v 14:39 | Moje foto s básničkou |  Vánoce
Přípravy vrcholí, všechno je v cajku,
slavnostně prostřem si na bílou krajku.
V dáli už zaznívá zvonečků hlas,
nejhezčí svátky máme tu zas.

A tak Vám, přátelé, chci popřát všem,
ať zdraví, klid a mír nejsou jen snem.
Ať štěstí Vám u dveří každý den stojí,
s láskou a pokorou dobře se spojí.








Šťastné a veselé Vánoce.

Druhá adventní neděle

4. prosince 2016 v 19:51 | Moje foto s komentářem |  Vánoce
Krása a vůně adventu mě po dlouhém čase zavály na blog.
Už i heslo jsem zapomněla a a tak mi taky chvíli trvalo se do něho dostat.

Poslední dny nám docela přituhlo a taky krásně nasněžilo. Úplně jsem se namlsala představou, že to vydrží. Ale stačila odpolední obleva a bílá nadílka byla ta tam.



I námraza bez sněhu zkrášluje okolí a působí vánočním dojmem.



Čas těšení a pečení máme v plném proudu.


Na závěr neděle si ještě zazpíváme a zapálíme druhou adventní svíčku.



Letos jsem si vyrobila toto aranžmá.



Žádné šílenství! Advent je čas těšení a radosti.
Máte to také tak?

ZOO Chleby

19. května 2016 v 13:52 | Moje foto s komentářem |  Jen tak
Fajnovou zastávkou a pokoukáním pro nás byla malá zoologická zahrada v Chlebech nedaleko Nymburka.
Připadali jsme si tam jako někde u babičky na venkovském dvorku.

Zvířátka jsou tu k vidění velmi zblízka, žádné velké příkopy a výběhy daleko za zábradlím jako v obřích ZOO ve velkých městech.
Některá se dají pohladit, některá i nakrmit. Ovšem jen jejich zvířecími dobrůtkami zakoupenými v automatu.

Na chundelaté slepičce hedvábničce jsme mohli oči nechat. Připadala nám tak úšasně krááásná, jako kdysi náš špic - pejsek Beníček.

Nutrii říční jsem v bílém kožichu viděla poprvé.
Paní domácí se nestyděla a jen tak jak ji Adam stvořil se na nás z okna smála.

K těmto gibonům - Kubovi a Gábině bych však prsty rozhodně nestrčila.

Ke gepardovi taky ne. Sice zrovna poobědval Dr.Livingstona, po kterém v rohu na židli zbyla jen kostra s kloboukem, a spokojeně odpočíval, ale ani tak bych neriskovala. :-)
Škoda, že mi celá místnost přes sklo v protisvětle druhého okna nešla dobře vyfotit. Vypadalo to velmi vtipně.

Hezké divadlo nám předvedla lemuří mláďátka, která byla velmi roztomilá a stále skákala po plotě a po svých rodičích.
Nemohli jsme se od nich odtrhnout. Jak ti prckové malí neúnavně hopsali. Jen jsem se přiblížila s foťákem, už šmátrali za plot.

Tady bylo trochu drobotiny - myšky, zajíčci, tarantule, švábi, ještěři... a tropické vedro.

Všude bylo čisto, útulno a spoustu laviček k odpočinku a pozorování.



Odpadkové koše ve tvaru delfína bezvadně podtrhovaly příjemné prostředí.

Na závěr ještě sovice bílá a Lízinka kamerunská s mláďátky.

Praha - Divoká Šárka

15. května 2016 v 18:09 | Moje foto s komentářem |  Hrady, zámky, města
Romantická příroda uprostřed města - tak by se dalo jednoduše charakterizovat bájné místo ze Starých pověstí českých.
Nádherná přírodní rezervace uprostřed Prahy rozkládající se na 249 ha území je báječnou oázou klidu.
Jsou tu vysoké skály, louky, lesy, bystřiny, koupaliště i restaurace. Prostě vše, co je potřeba ke skvělému výletu.

Výhled ze skal na vodní nádrž Džbán

Šárecký potok a krajina kolem

Hostinec Dívčí skok

Divoká Šárka je prošpikovaná nejrůznějšími cestičkami vhodnými k pěším vycházkám, běhu i jízdám na kole.
Míša tu byla poprvé. Když viděla tu nádheru, nemohla uvěřit, že je v Praze.
Obzvlášť snadný příchod na skály ji fascinoval, protože od zastávky tramvaje je to blíž, než bychom kamenem dohodili.
To v Krkonoších pár hodin potu trvá, než se někam nahoru došplháme.

Cestička ke Džbánu, jeskyně, skály

Šárecké lesy

Koupaliště Divoká Šárka
Nádherná "skrýš" před davy lidí a ruchem velkoměsta. Člověk tu v momentě zapomene, že je v Praze.

Kam dál