ZOO Chleby

19. května 2016 v 13:52 | Moje foto s komentářem |  Jen tak
Fajnovou zastávkou a pokoukáním pro nás byla malá zoologická zahrada v Chlebech nedaleko Nymburka.
Připadali jsme si tam jako někde u babičky na venkovském dvorku.

Zvířátka jsou tu k vidění velmi zblízka, žádné velké příkopy a výběhy daleko za zábradlím jako v obřích ZOO ve velkých městech.
Některá se dají pohladit, některá i nakrmit. Ovšem jen jejich zvířecími dobrůtkami zakoupenými v automatu.

Na chundelaté slepičce hedvábničce jsme mohli oči nechat. Připadala nám tak úšasně krááásná, jako kdysi náš špic - pejsek Beníček.

Nutrii říční jsem v bílém kožichu viděla poprvé.
Paní domácí se nestyděla a jen tak jak ji Adam stvořil se na nás z okna smála.

K těmto gibonům - Kubovi a Gábině bych však prsty rozhodně nestrčila.

Ke gepardovi taky ne. Sice zrovna poobědval Dr.Livingstona, po kterém v rohu na židli zbyla jen kostra s kloboukem, a spokojeně odpočíval, ale ani tak bych neriskovala. :-)
Škoda, že mi celá místnost přes sklo v protisvětle druhého okna nešla dobře vyfotit. Vypadalo to velmi vtipně.

Hezké divadlo nám předvedla lemuří mláďátka, která byla velmi roztomilá a stále skákala po plotě a po svých rodičích.
Nemohli jsme se od nich odtrhnout. Jak ti prckové malí neúnavně hopsali. Jen jsem se přiblížila s foťákem, už šmátrali za plot.

Tady bylo trochu drobotiny - myšky, zajíčci, tarantule, švábi, ještěři... a tropické vedro.

Všude bylo čisto, útulno a spoustu laviček k odpočinku a pozorování.



Odpadkové koše ve tvaru delfína bezvadně podtrhovaly příjemné prostředí.

Na závěr ještě sovice bílá a Lízinka kamerunská s mláďátky.
 

Praha - Divoká Šárka

15. května 2016 v 18:09 | Moje foto s komentářem |  Hrady, zámky, města
Romantická příroda uprostřed města - tak by se dalo jednoduše charakterizovat bájné místo ze Starých pověstí českých.
Nádherná přírodní rezervace uprostřed Prahy rozkládající se na 249 ha území je báječnou oázou klidu.
Jsou tu vysoké skály, louky, lesy, bystřiny, koupaliště i restaurace. Prostě vše, co je potřeba ke skvělému výletu.

Výhled ze skal na vodní nádrž Džbán

Šárecký potok a krajina kolem

Hostinec Dívčí skok

Divoká Šárka je prošpikovaná nejrůznějšími cestičkami vhodnými k pěším vycházkám, běhu i jízdám na kole.
Míša tu byla poprvé. Když viděla tu nádheru, nemohla uvěřit, že je v Praze.
Obzvlášť snadný příchod na skály ji fascinoval, protože od zastávky tramvaje je to blíž, než bychom kamenem dohodili.
To v Krkonoších pár hodin potu trvá, než se někam nahoru došplháme.

Cestička ke Džbánu, jeskyně, skály

Šárecké lesy

Koupaliště Divoká Šárka
Nádherná "skrýš" před davy lidí a ruchem velkoměsta. Člověk tu v momentě zapomene, že je v Praze.

Praha - Matička stověžatá

13. května 2016 v 20:06 | Moje foto s komentářem |  Hrady, zámky, města
Nikdy nezklame.
Po Krkonoších je pro nás druhým "záchytným bodem", kde o výlety a zábavu není nouze. My máme možnost tam přespávat kdykoli se nám zachce a s chutí toho využíváme.
Minulý víkend jsme si tam prodloužili na čtyři dny a počasí jsme k tomu měli jako malované.

Historie Starého Města se neokouká. Vždy je vděčným tématem k focení.

Staroměstské náměstí - kostel Matky Boží

Kostel sv. Mikuláše, orloj, Jan Hus

Karlův most

Pražský hrad

Socha Karla IV., jehož 700. výročí narození si letos připomínáme
 


Velikonoční zdobení a kousek jara

17. března 2016 v 17:39 |  Velikonoce
Na začátku týdne jsem viděla ve zprávách přívaly sněhu a kalamity na silnicích.
U nás nespadla ani vločka. Naopak. Ranní mrazíky a šedivák sluníčko každý den rychle rozpustí a jaro visí ve vzduchu.

Uspokojila jsem jarní touhu po tvořivosti. Vyrobila jsem věnec na dveře a namalovala pár žlutooranžových kraslic.


Ostatní kraslice a ozdoby mám staré.

Jaro je velmi vítané. Pro mne znamená ten pravý začátek nového roku, kdy se na svět klube všechno nové - rostliny i zvířátka.


K tomu něco na zub, aby nám bříško hrálo pěkně zvesela. Dnes třeba štrůdl s oříšky.
Jablka jsou teď v obchodě poměrně drahá, s chutí využívám své podzimní zásoby ze sklenic.


Zima umí překvapit

11. března 2016 v 19:42 | Moje foto se zážitky |  Na horách
Odpůrce zimy svým dalším sněhovým článkem asi nepotěším.
Doma na vsi sníh nemáme, já se taky těším na jaro jako vy, ale náš minulý víkend patřil lyžovačce na horách.
Modrá obloha, rozlehlá sjezdovka s dostatkem sněhu a nikde ani noha, to jsou nejlepší podmínky pro naše oblíbené místo.
To je ono.

Zbožňujeme ježdění z kopce a pohodlné vyvážení vlekem nahoru.
Nutnost udržet rovnováhu, soustředit se, rychle reagovat .... a přitom se kochat pohledem na horská panoramata, zasněžené stromy a nasávat silný horský vzduch, to je pro nás ten pravý prožitek a relax.

Tento víkend jsme měli nejvíc sněhu, co jsme letos na horách zastihli. Kdepak slalom mezi trávou. Krajina zapadla do sněhu a kolem dokola atmosféra jako z pohádky.
Pro letošek už s lyžováním končíme. Utrácet budeme zase jinde.

Přeji všem krásný nadcházející víkend.

Nejlepší sport je kafe a dort...

9. března 2016 v 10:39 | Z mojí kuchyně |  Jídlo
... řekla by Halina Pawlowská.

Jééé, tleskám tomu úspěchu a usmívám se na všechny strany. Konečně jsem se po mnoha dnech dostala do počítače. Jaká je to úleva, když se ta zatracená technika vzpamatuje a zase chvilku funguje.

Ale zpátky k tématu:
Ani my bychom to bez sladkého nevydrželi. Kuchyně je moje celodenní pracovna.

Pochopitelně se sladkým neládujeme od rána do večera. Když mlsáme, snažím se k obědu dělat něco zdravějšího.
Ráda dělám kuřecí kousky se zeleninou. Pokaždé to podle fantazie trochu jinak okořením a hned to dostane jinou chuť.
K tomu preferuji rýži a bulgur.

Brokolice holkám zatím moc nejede. Přitom je skoro k nerozeznání od květáku.
Taky jsem se jí dlouho bála a nevěřila jsem. Ale ze všech stran na mne vykukovala tak dlouho, až jsem ji nakonec zkusila a musím uznat, že je docela fajn.

Kuskus nám doma nezdomácněl vůbec. S kuřecím masem a další zeleninou ho dělám jen ve dnech, kdy holky doma neobědvají. Celou zimu k tomu otvírám různé kompoty a nakládané okurky. Samotné nebo se zeleninou.

Ryby jsou pro mne pochoutka. Bez zbytečného koření, aby neztratily chuť. Jen tak na kmíně s chlebem ... mňam, to si vždycky pochutnám.

Když se zima vydaří

1. března 2016 v 17:53 | Moje zima na horách |  Zimní krajina
Venku se poslední dva dny čerti žení, psa by nevyhnal.
Přebírám fotky z letošní zimy na horách. Sněhu nic moc a tak mi to nedalo a zabrousila jsem se pokochat do minulých let, kdy vrstva sněhové peřiny neměla chybu.

Podívejte, jak pohádková byla zima pár let zpátky.






I u nás v nížině bylo sněhu dost.

Letos už se tolik sněhu nakupit nestihne, ale příští sezónu určitě jo.
Mrkající

Předjaří

27. února 2016 v 17:58 | Moje fotky s komentářem |  Jídlo
Včera a převčírem nám ráno teploměr klesl až na -5°C, všude byl silný šedivák. Od rána však tak báječně svítilo sluníčko, že jsem neměla nejmenších pochyb o tom, že jaro máme tady. Úplně vonělo ve vzduchu. Obzvlášť na balkóně se pak teploučko pěkně opíralo do zdí.

Koupila jsem si primulku, u maminky na zahrádce jsem si natrhala sněženky a báječnou vůni jara jsem si přinesla domů.



Dnešní sobota zklamala. Obloha opět zešedivěla, silný vítr uzavřel lanovku na Sněžku, znovu nám předpovídají silné sněžení. Kolikáté už? Aprílové počasí nás asi ještě nějakou dobu bude provázet, než se dočkáme opravdového jara.

Tak co s tím? Aspoň chuťové pohárky si pohladíme.
U nás se pořád čučí do lednice a trouby jak do vitríny, pořád každý shání něco na zub.

A bez hříšných sladkostí se neobejdeme.

U krmelce

24. února 2016 v 17:53 | Moje zážitky |  Na horách
Zvířátka se letos sice nemusejí brodit metrovými závějemi, ale příroda spí zimním spánkem, nic čerstvého k snědku neroste, proto je potřeba zvířátkům trochu pomoci.

Krmelec se zásobníkem na horách Míšu nadchl.
Ihned ho prozkoumala a když zjistila, že papáníčko je pro ně připravené, hned jim ho začala servírovat.

Seno bylo s přídavkem kaštanů a žaludů, oves nabírala v sudě a nasypávala do korýtek.
I sůl musela olíznout, aby se přesvědčila, že je to opravdu ona.
Chodili jsme k němu skoro každý den.
To by člověk nevěřil, jak úžasný pocit radosti nám přineslo pokaždé zjištění, že tu srnky byly a všechno do zrníčka vyjedly.

Číhat jsme na ně však nemohli, protože by nás cítily a bály by se přijít.
Tak jenom doplním obrázkem z internetu.

Zima má vrátka dokořán

21. února 2016 v 10:23 | Jarní prázdniny 2016 |  Na horách
Ač se letošní zima moc nevyvedla a opět ji zařadíme mezi ty bídné, přece jen má svá vrátka stále dokořán.

Celý týden jsme měli jarní prázdniny. Z velmi proměnlivého počasí se nám podařilo "urvat" to nejlepší, co zima nabízela.



Zima bídná, na sníh skoupá,
s počasím na horách houpá.
Chvíli sněží, chvíli taje,
nám však v srdcích štěstí hraje.
Bezstarostnost, blbiny...
Hurááá! Máme prázdniny!
..........

Kam dál