Červen 2011

Smetanovy sady

30. června 2011 v 7:58
Jedním z nejkrásnějších městských parků našeho regionu jsou Smetanovy sady v Hořicích v Podkrkonoší. O založení oázy klidu se zasloužil místní hudebník Dalibor r.1889. Hlavním záměrem bylo postavit pomník a vzdát tak hold hudebnímu skladateli Bedřichu Smetanovi, jehož rodiče z Hořicka pocházeli a v chrámu Panny Marie měli r.1820 svatbu.
Smetanovy sady s rozlohou přes 3 hektary patří mezi umělecky i krajinářsky nejkrásnější parky východních Čech.

Hlavní vstupní brána do Smetanových sadů

Dva orli zdobí hlavní vstupní bránu
Petr Maixner - hořický malíř a restaurátor

Husité na stráži

První pomník hudebního skladatele Antonína Dvořáka v Čechách. Socha byla odhalena za sborového vystoupení r.1892 před skladatelovým odjezdem do Ameriky.

První pomník hudebního skladatele Bedřicha Smetany v Čechách byl slavnostně odhalen r.1903.

První pomník malíře Mikoláše Alše budovaný po jeho návštěvě r.1907. Kvůli válce byla práce přerušena a dodělávána později, až po malířově smrti. Mistrův cvikr a vázanku k tomu zapůjdičla paní Alšová.

Krakonoš z r.1908 postavený na motivy pohádky "O Rýbrcoulovi". Podle některých výkladů není Krakonoš zachycen jako hodný vládce hor, který zachránil děti v lese, ale jako nehodný lákající děti ke vstupu do německé školy.

Ptačí studánka - napajedlo ptáků je prací jedné z prvních absoloventek hořické sochařsko-kamenické školy.
Památka na slovenského hrdinu Juraje Jánošík

I když mám v Hořicích pochůzky často zařizovací po obchodech a úřadech., konečně jsem si taky našla čas pěkný park nafotit.

Strašidelná Bažantnice

27. června 2011 v 18:45
Velmi jsme si s rodinou oblíbili úspěšnou akci Strašidelná Bažantnice v Lázních Bělohradě.
Na trase dlouhé asi 3 km procházející lázeňským parkem Bažantnice až ke kostelu na Byšičkách se návštěvníci potkávají s různými pohádkovými bytostmi a strašidly.

Hlavními aktéry jsou samosřejmě strašidla - dobrovolníci, kteří si na vlastní náklady vyrobí masky a vyráží do terénu strašit a bavit pro radost ze života a potěšení dětí.



K pohádkové trase následovala ještě oklikou cesta zpátky. V altánu jsme se ještě na závěr napili pramenité bělohradské vody a už jsem byla ráda, že jsem si kecla do auta, jak už mne bolely nohy.

Ruční práce

26. června 2011 v 16:40 Ruční práce všeho druhu
Konečně jsem se v posledních dnech dostala k ručním pracem a taky k počítači. Co se ve škole uzavřely známky a holky se nemusejí doma zabývat učením, počítač bývá obsazený.

A tak jsem se s vervou sobě vlastní vrhla na odložené práce.
Po půl roce jsem dokončila rozpletený svetr na dceru.


Předělala jsem roztrhané rukavice odložené ze zimy. Protože mi bylo líto je vyhodit, ušila jsem podle roztrhané vrchní látky nové 'vršky' a zachovalý 'vnitřek' jsem do toho znovu vsadila. Nic extra, ale jistě budou dobře sloužit.


No a pak jsem si ušila zbrusu novou ledvinku. Děvčata, jakou já z ní mám radost! Už jsem ji potřebovala jako prase drbání. :-D Pořád jsem si neměla kam strčit klíče a mobil, když jsem hupsla na kolo a kapsy zrovna nebyly k mání a v batůžku na zádech často mobil neslyším.

Pruhovaná jako zebra

23. června 2011 v 18:55 Ruční práce všeho druhu
Je to už nějaký pátek, co jsem dostala obnošenou sukni. Žádný střih, jen kus nic moc pruhované látky nabraný v pase. Nejen že jsem v tom vypadala jak vypasená selka, ale ještě mi to bylo široké a dlouhé. Zahodit mi to přišlo líto a tak jsem nevábnou sukni roztříhala a ušila z ní dočista jinou.

I když mi potvora dala trochu zabrat, výsledek se mi docela povedl a z nevkusné pruhované zebry je zebra o mnoho vkusnější a pohlednější.



Kdykoliv se do takové práce zakousnu, připomene se mi písnička z jedné pohádky:
"Šití nejsou žádné čáry
nůžky, jehla, nit.
Náprstek smí být i starý
a už se může šít."

Projížďka na kolách

21. června 2011 v 20:30
Přestože nám poslední dny počasí moc nepřeje, ochladilo se a každou chvilku prší, vytáhla jsem rodinku na kola. Batůžek, pláštěnky, nějakou tu mlsku a můžeme vypadnout ven. Nejsme přece z cukru a pohyb na vzduchu je zdravý.

Sem tam na nás sice mírně káplo, ale déšť z toho nikdy nebyl a tak jsme nakonec zmákli 26 kilometrů. Pro pořádné sportovce trasa jako nic, ale my jsme si docela dali do těla po všech kopečkách a nakonec jsme byli rádi, že už jsme doma.
Cestou jsem nějaké fotky pořídila. Spousta jich je však focena za jízdy, protože rodince se nechtělo zastavovat na každém kroku.


Malebná krajinka u nádraží Šárovcova Lhota, kde se ještě závory stahují ručně.

Erby měst, kudy protéká řeka Javorka, tu zdobí most přes stejnojmennou řeku.

Nechybí ani vodníček Šároveček pojmenovaný podle vesničky.
Studánka pod lipou

Malá exkurze u kravína v Lázních Bělohradě
A frrrr zpátky domu.

Jahodový den

19. června 2011 v 12:35 Jídlo
Jahody jsou často nazývány královským ovocem.
Již v době kamenné mlsal člověk planě rostoucí jahody. První zprávy o jahodách a hlavně o jejich léčebných účincích pochozejí od věhlasného řeckého lékaře Hippokrata a již ve starém Římě byly jahody pěstovány jako lahůdkové ovoce.


Jahody jsou bohatým zdrojem vitamínu A, B, C, E a minerálních látek, zejména bóru, draslíku, fluoru, fosforu, hořčíku, vápníku a překvapivě mnoha vláknin. Jsou lehce stravitelné, obsahují malé množství přírodního cukru.
Plody jahod posilují metabolismus, srdce a cévy, pomáhají při chudokrevnosti, dně, močových a žlučových kamenech. Mají také protizánětlivý účinek, snižují horečku a zmírňují nachlazení.

A tak jsem nelenila a šla posilovat organismus jahůdkami. Příprava mi sice trochu práce dala, ale ten výsledek, radost ochutnat. :-D

Lipový květ

16. června 2011 v 8:35
Jaro máme v plném proudu, co nevidět se přehoupne do léta a já v této době sbírám své oblíbené léčivé rostliny.
Bylinky člověk používá již od pravěku. Ne náhodou taky vzniklo pořekadlo: "Není na světě bylina, aby na něco nebyla."

Dnes se k léčebným účelů již nepoužívají čerstvé rostliny, ale obvykle se suší. Teprve v této formě drogy se používají.
Nejčastěji je používáme k přípravě čaje, tinktury, sirupu, kloktadel apod. Já s oblibou využívám čaje, popřípadě obklady. Jsou taky nejjednodušší.

Mojí velmi oblíbenou bylinkou je lipový květ. Natrhala jsem ho, nasušila a uskladnila do látkového sáčku na suché místo.
V lidovém léčitelství se hodně používá při nachlazení - rýma, kašel, záněty průdušek, anglína, chřipka. Má také protizánětlivé účinky a podporuje chuť k jídlu. Nemá vedlejší účinky a lze ho v malých dávkách užívat dlouhodobě.

Já lipový květ ráda míchám s řepíkem lékařským, mateřídouškou či heřmánkem, jejichž sběr mne teprve čeká. Čaj většinou neochucuji vůbec nebo jen lžící medu. A ani nečekám, až mne nějaký kašel nebo chřipka polapí a ráda si takový čajík dám preventivně, jen tak pro chuť.



ZOO Praha

14. června 2011 v 10:28
V pražské ZOO v sobotu proběhla křest tapíra a proto, kdo přišel v tento den obléknutý v černobílém oblečení měl vstup za 1,- korunu. Tak lákavé nabídce jsme nemohli odolat a vypravili jsme se do velkoměsta.

Zprvu jsem si myslela, že bychom mohli autem dojet rovnou na místo, ale kdepak bychom tohle mohli udělat vesnickým dítkám. Touha projet se po jezdících schodech a metrem zvítězila na celé čáře.

Před branou ZOO nám sklapla čelist. Přestože jen velmi málo lidí přišlo využít tak skvělou nabídku v 'předepsaném' oblečení, chuť navštívit zvířátka zrovna dnes měla snad půlka Evropy.
A to není fronta celá. Začátek se vůbec nevešel do foťáku.

Konečně přicházíme k pokladně. Ani nevím, jak dlouho jsme čekali, čas jsem nesledovala. Davy lidí mne málem příváděly do tranzu. Tohle na vesnici nemáme.
Konečně jsme uvnitř a můžem obdivovat zvířata.

"Vstávej, už je ráno."
"Jenže já mám ještě noc!"

"..... co čumíš? Hleď si svýho!"

"... jsem nějaký spocený, to globální oteplování je až moc rychlý ..."

".... neboj se, pojď blíž, držím ti místo u sebe na lavici ..."


".... ještě se podrbu na zadnici a už jsem u tebe ...... připrav si foťák .... sýýýýýr ...."

Já obdivovala i nekonečnou zeleň této zoologické zahrady.
A to nejen výběhy pro zvířata a obchůzkové trasy, ale především v džungli. Svět nekonečného vlhkého tepla, kde úúúúúžasně roste vegetace a květiny mají doslova mamutí rozměry.

Výhled z lanovky.


Také panorama na Prahu

Ovšem mít doma dnes a denně takovýhle výhled z okna, to by mne dozajista trefil šlak.

A dnes mám v Praze Míšu na školním výletě. Tentokrát obhlíží historické památky.

Les Království

12. června 2011 v 20:52 | Výlet
Les Království je nádherná přehradní nádrž na Labi nedaleko Dvora Králové, která dokonale spojuje technické řešení s
estetickou stránkou stavby.

První myšlenka přehrazení Labe se stala aktuální po r.1897, kdy obrovská povodeň proměnila údolí od Vrchlabí až k Pardubicím doslova v měsíční krajinu. První stavební práce začaly r. 1910, ale kvůli 1.světové válce byly r. 1914 přerušeny. Celé dílo bylo dokončeno až r. 1920. O tři roky později se součástí přehrady stala i vodní elektrárna.

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým stvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice. Snad i proto byla r. 1964 prohlášená národní technickou památkou.

Díky své jedinečnosti je přehrada vyhledávaným cílem turistů.
I mně se v této romantické krajině moc líbí a ráda se sem vracím. Sem by se hodil i princ na koni nebo princezna v kočáru s celou družinou ....... báječně by se tohle prostředí hodilo do pohádky. :-)

Co v horkých dnech k zakousnutí?

10. června 2011 v 7:41 Jídlo
S přípravou jídel to převážně v horkých dnech není jednoduché. Žaloudek sice volá po dobrotách, ale už tak splaveni horkem ztrácíme na teplá jídla chuť. A to nemluvím o přípravě.
I když naše děvčata tomu moc nefandí, my jsme si s manželem v dusných dnech celkem oblíbili lehké, nijak teplé saláty. Jde o velmi jednoduchou přípravu, kdy do vařené rýže nebo těstovin zamíchám buď zeleninu se šunkou (tuňákem z plechovky) pro slanou variantu nebo nakrájené ovoce, oříšky a med pro sladkou variantu.


Samosřejmě nesmí chybět ani zmrzlina v různých podobách a dezerty, při nichž se nemusím potit u trouby.

Miletín - po stopách Karla Jaromíra Erbena

8. června 2011 v 8:13
Naučná stezka K.J.Erbena je dlouhá něco málo přes 5 km a kopíruje oblíbený vycházkový okruh po miletínském okolí, Erbenova rodišti. Několik zastavení s posezením připomíná části básníkova života a upozorňuje na inspirace některých básní Kytice. Všude jsou postaveny informační tabule s výkladem historických událostí.

Vycházka začíná u rodného domku K.J.Erbena, kde je v současné době muzeum. Prohlídka domku je však možná pouze po předchozí telefonické dohodě, což jsme nevěděli a tudíž se dovnitř nedostali.


Prvním zastávkovým místem byla Studánka na Koši a z dubového dřeva vyřezaná socha Polednice.
Zastavení je zde věnováno Erbenovu mládí a nejpopulárnější básni. Dříve na tomto místě stál ovocný sad, který založil básníkův otec.


Další zastávkou bylo popraviště. Chmurné místo pro hrdelní tresty založené už v době krále Přemysla Otakara II. Od r.1811 zde stojí kamenná socha Panny Marie, která se v současné době chystá na rekonstrukci.
Události tohoto místa inspirovaly Erbena k napsání balady Dceřina kletba.

"Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán ,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní ....."
Z místa dřevěné sochy prý návštěvník přes lán pole vidí přímo na rodný domek. Jen já ho neviděla. :-D K místu se váže i balada Zlatý kolovrat.


Kaple Sv.Jana Nepomuckého poblíž lázní s koupelemi.
Z barokní krajiny se zachovalo jen kamenné schodiště s pramenem výtečné vody. Toto zastavení inspirovalo Erbena k básni Záhořovo lože.

Miletínské lázně - původní místo lázní přibližuje dobu, kdy se zde opravdu scházeli lidé za účelem léčení.


"Na topole nad jezerem
seděl Vodník pod večerem ..."
Malá kamenná soška vodníčka nebyla určena k zastávkovému místu, ale nám se moc líbil a slavnou báseň nám stejně připomněl.

Boží muka - sloup s křížem tu stojí přesně od roku narození K.J.Erbena - 1811. Připomínány jsou zde další básně Kytice - Poklad, Svatební košile, Vodník (který se nám připomněl u malé sošky vodníčka)

Hřbitov, kde je část rodiny pochována, jsme vynechali a splaveni vedrem jsme zamířili na náměstí k pomníku Karla Jaromýra Erbena. Samotný autor je pochován v Praze na Olšanech.
Doufám, že procházková výprava dcerám prospěla, názorně ukázala prostředí a připomněla díla autora, kterého ve škole probírají.

Zahrádka přežila

5. června 2011 v 7:39
Na zahrádce u babičky se po špláchu polámaly bílé pivoňky, ostatní rostlinky přežily nad očekávání dobře. Nejspíš proto, že tam nespadlo tolik krup jako u nás. A konkrétně bramborám příval vody vyloženě prospěl. Samosebou taky trávě a všemu plevelu, což k radosti vůbec není. Roste jako splašený a práce s ním je pořád dokola hrozná.


Při dobré péči zeleninka i kytičky dobře rostou. Už se móóóc těším, až budeme sklízet. :-D

Na závěr slunečného dne ještě západ slunce vyfocený z okna bytu.

Mezinárodní den dětí - hotová čina

2. června 2011 v 9:17
Včera měly svůj den všechny děti. Malí školáčci u nás ve škole se v tento den neučili. Pani učitelka jim připravila pobyt v přírodě s opékáním. Moje Míša se na to velmi těšila. Na štěstí se jim to dopoledne hezky vydařilo a špatná předpověď počasí se naplnila až v odpoledních hodinách.

Obloha se silně zatáhla, zvedl se silný vítr, spustil se liják, hotové provazy deště a padaly kroupy. Zem nestačila vodu vsakovat.

Zlatě zavřít okna a doma vyčkat, až to přestane. Slíbené dobrodružství na kolách jsem tím pádem svým holkám nemohla splnit, tak jsem jim aspoň zpříjemnila odpoledne mlsáním.
Pohárek se zmrzlinou, ovocem a zakysanou smetanou jim zlepšil náladu.

Na zahrádce u babičky 2.

1. června 2011 v 7:35
Kytičky byly taky trochu pomrzlé, ale po čase obrostly a krásně rozkvetly. Přestože voní jako rajská zahrada, do vázy pivoňky nemám ráda. Z jejich silné vůně mne až bolí hlava. Taky hnedka uvadnou a v tu ránu mám plný odpaďák.

Zato tyhle žluté lilie mám velmi ráda. Nejsou ve váze tak rychle uvadlé a jejich vůně je mou oblíbenou.