Leden 2012

Když zamrznou louže

31. ledna 2012 v 8:22
Loužím se běžně vyhýbáme, to je jasné. Ovšem když zamrzne pořádná kaluž na louce, to je jiné pošušňáníčko.
Včera jsme znovu s mladší dcerou na jednu takovou vyrazily. Nejprve jsme vyfotily právě jedoucí vláček

a potom v záři zapadajícího sluníčka

kroužily po ledíku. A protože mám do salchowů, axelů a tulupů hodně, hodně daleko, příště raději zůstanu nohama na zemi. Tvrdé pády na led docela dost bolí. Mrkající

Bruslíme

30. ledna 2012 v 8:09
Zima letos za pochvalu vůbec nestojí, ale přesto nemůžu říct, že bychom byli bez sněhu, jako o tom píše Ema ve svém blogu.
Trochu bílé peřinky na zemi přeci jen leží. I když z toho nejde stavět ani sněhulák ani iglú, s mrazivým vzdouškem i přes den to zimu přece jen připomíná. Bacily nemají šanci se šířit a venku nás to přece jen víc baví.





A když jsme s dcerami objevily i kousek zamrzlé louky, neváhaly jsme ani vteřinku a vrátily se domů pro brusle.

K tanci jsme si zazpívaly a domů jsme se vrátily za tmy jak z mistrovství republiky. Smějící se

A za kopečkem a větším množstvím sněhu se zas vypravíme na hory, abychom si trochu víc užili a celkovou zimní sezónu mohli chválit.

Víkend na horách 3.

27. ledna 2012 v 8:39 Na horách
Tak ještě do třetice bílá romantika na horách.




Do tohoto snímku jsem se dočista zamilovala. Zdá se mi nejvíc povedený a silně mi připomíná obrázky od Lady.

Tohle první auto je naše. Do rána mělo na střeše víc než 20 cm. Možná celková vrstva sněhu kolem není ze snímku tolik vidět, ale měli jsme problémy se z parkoviště vyhrabat a odjet.

Doufám, že příště nás trable opustí, vykoukne sluníčko a víc si to vychutnáme.

Víkend na horách 2.

24. ledna 2012 v 8:27 Na horách
Přináším další snímečky z víkendu v Krkonoších.
Vůbec se mi z té bílé nádhery nechtělo odjíždět.








A tady dcery na sněhu.


Já fotku na lyžích z tohoto víkendu vůbec nemám. Doufala jsem, že předám foťák a někdo mne taky zvěční, ale po smutné zprávě, že dcera ztratila v moři sněhu mobil a navíc netuší v jakých místech, bylo rázem po focení. Prozváněli jsme a hledali, ale marně. Zvonění slyšet nebylo a naleznutí by byla dočista nepravděpodobná náhoda.
Po svém kotrmelci jsem pracně hledala vypnutou lyži a to jsem věděla místo. Kdepak hledat mobil na celé sjezdovce.
Ale představte si, že ještě 'žije', ještě ráno někde pod sněhem zvonil.

Víkend na horách 1.

23. ledna 2012 v 13:20 Na horách
I když u nás už taky sněží, vždycky z toho je břečka. Nemrzne a zima je tu bídná.
Já se konečně dostala o víkendu na zbožňovanou podnikovou chaloupku a první letošní lyžovačku. Azurového nebe a sluníčka jsem se sice nedočkala, celou dobu jen s malými pauzami sněžilo a sněžilo, ale ta nádherná bílá krajina mne nikdy nenechá chladnou.

Krev v žilách mi dočista vře nadšením a radostí, když v té nádheře můžu zas chvilku být, dýchat ten blahodárný horský kyslík, mít tvářičky jak růžičky a u srdce pocit takového štěstí, který ani popsat nedovedu.

Sobota byla prostě úžasná a já ve svém živlu.









S dalšími snímečky příjdu hned, jak je zpracuji.

Vzorek k ručnímu pletení

18. ledna 2012 v 8:24 Ruční práce všeho druhu
Na přání některých z vás uvádím vzorek pro ruční pletení, který zrovna vytvářím na dětský svetřík.
Používám ho často. Je velmi jednoduchý, působí lehce a jemně.

Z tisíce nehezkých pokusů o snímek jsem vybrala tři, které se mi stejně valně nepovedly.



Nákres vzorku v lícových řadách. Řady rubové pleteme tak, jak se oka jeví.


Značka č. 1: krajové oko
Značka č. 2: jedno oko obrace
Značka č. 3: dvě oka křížit doleva: druhé oko plést hladce za prvním okem, potom první oko hladce
Značka č. 4: dvě oka křížit doprava: druhé oko plést hladce před prvním okem, potom první oko hladce

Tak ať se vám hezky štrykuje, děvčata.

Se zimou přišla únava

15. ledna 2012 v 16:43
Po týdnu plném melancholických nálad a změn počasí zas přicházím na blog.
Tak nám pořád pršelo a fičelo a na příchod zimy jsem čekala jak na svátost.

Nejprve přišel krásně vybarvený západ slunce a s ním pořádný fičák

Pak jsem objevila několik návštěvníků na okně v krmítku. Vyfotit se mi podařilo jen tohoto zvonka. Nedůvěřivě však sledoval moje počínání a také brzy uletěl.

Pak jsem vyštrachala ze skříně přízi neznámé značky a původu, ze které už jsem kdysi štrykovala a začala jsem dělat první letošní svetřík. Tentokrát pro Míšu. Stále mrůčela, že všechno dědí po starší ségře, tak aby měla taky nový.

A dnes, když už teploměr klesl na bod mrazu, venku sněží a krajinu konečně zdobí tenká bílá pokrývka, na kterou jsem se tááááá těšila, přepadla mne z nenadání jakási únava. Ani se mi do té zimy nechtělo vystrčit nos a raději jsem v teple domova usedla k pletení.
Dnes to nebudu lámat přes koleno a nechám se hýčkat nedělním volníčkem, ale od nového týdne vyskočím plná nové energie vstříc bílé zimě.

Relax

9. ledna 2012 v 8:06 Jen tak
V sobotu k nám na okamžik přišla zima. Za chvilenku napadlo trochu sněhu, už už se to zdálo být nadějné, jenže vydržel chvíli a byl zase pryč.

Neděle téměř celá propršela a nezůstala jediná vločka. Já však odjela s holkama na 20 km vzdálený zimní stadión, abychom si trošku zvedly náladu a protáhly si kostry.



A že jsme se tam navíc sešly s rodinou Míšiny (v červeném) spolužačky, báječné celé odpoledne nám všem příjemně pohladilo naše nervové soustavy. Usmívající se

Průšvih

7. ledna 2012 v 14:55 Jen tak
Začátek nového roku mi vůbec fajnový nepřipadá. Ze všech médií už volá nová a nová zdražení, sníh a zimní radovánky stále nikde, pořád jen déšť a silný vítr až hlava bolí.


Poprvé jsem letos byla na pracovním pohovoru. Uchazečů spousta, verdikt žádný, nervy našponované. Naděje sice umírá až poslední, ale kolikrát já už si tohle říkala .....
Nezbývá mi, než zase čekat a pomaloučku se s miřovat s tím, že mne štěstí zase obejde. Vytahuji domácí práci a s myšlenkama kdesi v Tramtárii jsem to totálně pohnojila.
Žehlím si žehlím, odkládám jeden kus prádla za druhým a najednou ejhle, díra jako hrom. Zrovna na tuhle halenku byla zkrátka žehlička moc teplá ....


Co se nalítám, abych nějakou kačku pracně ušetřila a pak to takhle pohnojím! Dočista mi z toho vhrkly slzy do očí.

A jsme zpátky v normálu

4. ledna 2012 v 8:02 Ruční práce všeho druhu
Vánoční lenošení skočilo a jsme zase zpátky v reálu.
Od nového roku pokračuji v hledání práce. Na 3 580 úředně vedených nezaměstnaných v našem okolí připadá 110 pracovních míst. Větším hlavolamem jsem se nikdy netrápila! :-(
No a samosřejmě co nejvíc makám doma, abychom tu báječnou demokracii a svobodu přežili.

Začala jsem drobným spravováním hromadícího se prádla. Pak jsem všila dceři do výstřihu nové noční košile kraječku, protože byl moc veliký a spíchla jedny rukavice, aby měla do sněhu, protože všude se dají sehnat jen samé prstové, ve kterých ji zebe.


Ale stromečku si ještě užíváme a nějakou dobu užívat budem, protože je to naše potěšení. Nikdy ho neodstrájíme na Tři krále, je to pro nás moc brzy. Vždycky se s ním rozloučíme až tak v půlce ledna.