Březen 2012

Velikonoční výzdoba

28. března 2012 v 14:30 Velikonoce
Sotva se přehouply Vánoce a zima, máme tu za dveřmi Velikonoce.
Jak ten čas letí. Ani se tomu věřit nechce.
Jarní gruntování a zahrádkaření je všude v plném proudu, nic ten čas nezastaví.

Já jsem si s potěšením vystrčila svou letitou jarní a velikonoční výzdobu.
Do vázy umělou květenu, abych neorvávala okolí,

do oken jedno aranžmá z vrbového proutí

a věnec z kraslic.

Na stůl místo osení ozdobenou kytku

a nesmí chybět ani kuřátko.

Růžičky jsou sušené. Když krásné živé v únoru ve váze začaly odcházet, tak jsem je usučila, abych se s nimi ještě nějakou dobu mohla těšit.

Červený svetřík pro Míšu

23. března 2012 v 8:32 Ruční práce všeho druhu
Po delší době jsem konečně dodělala dětský svetřík. Jeho začátky jsem vám ukazovala v zimě.
Míša má radost, že se dočkala a na jaře vykročí v novém.
Teď však pověsím na delší dobu pletení na hřebík. Budeme víc venku a u mamky na zahrádce.


Krasličky a jarní věnec

21. března 2012 v 7:40 Ruční práce všeho druhu
S příchodem jara jsem se po dlouhé době dala opět do výroby krasliček.
Loni jsem vůbec nemalovala, vytáhla jsem si na ozdobu starší výtvory, ale abych nevyšla ze cviku, vyrobila jsem letos pár nových. Nejistá a vyklepaná ruka se taky na prvních dvou podepsala. Pak už poslouchala jako hodinky. Zato krk a záda nechtěly o té póze ani slyšet.

Tady vám přináším ukázku. Tuto jednoduchou techniku malování voskem jsem si velmi oblíbila. 20 kusů nových krasliček donesu k prodeji, ovšem moc si od toho neslibuji. Lidi nemají peníze, drahota stoupá kam se člověk podívá a už loni o ně moc velký zájem nebyl. Ještě kdyby byly zadarmo, to by mi všichni ruce utrhli.




Také jarní věnec mi na dveřích nesmí chybět.
A protože mám od adventu výbornou zkušenost s buxusem, který mi ve vánočně-zimní podobě vydržel krásně zelený bez opadávání viset na dveřích 3 měsíce, rozhodla jsem se ho použít i na jaře.

Nejprve jsem si umotala korpus ze sena a obložila ho zelení.

Pak jsem vyštrachala zbytky ulámaných sušených kytiček bez šťopek a hned měl věnec jarní podobu.
A že mne nestál ani zlámanou grešli, mám z něho dvojnásobnou radost.

Předjaří

19. března 2012 v 16:59 Jen tak
Co jsem naposledy sjela zasněžený svah a uklidila lyže na odpočinek, nemohla jsem se jara dočkat.
Naladěná z horského sluníčka a sytě modré oblohy jsem i doma očekávala krásné předjaří.
Teprve po týdnu jsem se dočkala.

... sněženky jsou už téměř odkvetlé

.... kvetou ladoňky

Ač příroda je ještě šedivá, vůně jara už visí ve vzduchu. Do žil nám přes krásně slunečný víkend vstoupila čerstvá míza probouzejícího se 'nového roku'.







A až se to všechno ještě krásně zazelená, budeme s jednou kapsou prázdnou a druhou vysypanou, na vrcholu blaženosti. Smějící se

O čem je lyžování

14. března 2012 v 14:12 | Závěr zimní sezóny |  Na horách
Jakýkoliv pohyb hraje v našem životě velkou roli - vede k psychické i fyzické kondici.
My jsme doma měli velmi dobré možnosti jezdit do Krkonoš a tak jsem k lyžování byla vedena od rodičů už od malička.
Tenhle pohyb těla a návraty na stejné místo mi strašně přirostly k srdci.
A o to víc jsem potěšená, že i mým dcerám koluje v žilách stejná krev a touha rajtovat na zasněžených stráních se mnou.

Když přeskočím radost, potěšení a celou řadu blahodárných efektů působících na nervovou soustavu, musím připomenout, že lyžování patří mezi nejzdravější sporty.

Pobytem na čerstvém vzduchu se osvěžuje celý organismus a tím se posiluje a upevňuje zdraví. Zlepšuje se krevní oběh, což vede k účinnému zvyšování látkové výměny a zvyšování kapacity plic, přibývají červené krvinky a celý organismus se otužuje proti mrazu.

Lyžař musí být dostatečně odolný vůči fyzickému, taktickému a psychickému nátlaku, musí splňovat určité morfologické předpoklady.
Musí být schopen vnímat a ovládat každý svůj pohyb a rychle reagovat na často proměnlivé podmínky, přizpůsobovat svoji jízdu trati, sklonu svahu, členitosti, povrchu, musí umět vhodně a rychle reagovat na určité podněty.
Stabilita a zároveň značný stupeň přizpůsobivosti a pružnosti jsou základem pohybu na lyžích.


Lyžování i snowboarding jsou v současnosti jedním z nejmasovějších sportů.
Pokud já k tomu budu mít podmínky, ráda bych si tento sport udržela do co nejdelšího věku.

Pro letošek ukládám 'fidlátka' a otevírám bránu teploučku, kytičkám a jaru. Teprve v okamžiku, až se všechno začne znova zelenat, přichází pro mne nový rok.

Hory v zimě léčí

11. března 2012 v 9:22 Zimní krajina
Jestli si, ženy, vybíráte dovolenou zásadně v létě, pak děláte velkou chybu.
V jednom odborném článku jsem se dočetla, že z lékařského hlediska jeden týden pobytu v zimě na horách vydá za třítýdenní leháro u moře.

Slaná voda a přímořské ovzduší také pozitivně působí na buňky v pokožce a jsou prevencí respiračních chorob, ale daleko čistší horský vzduch v zimě regeneruje mozkové buňky mnohem víc než letní. V důsledku většího okysličení krve dochází k pročištění orgánů a rychlejší obnově buněk.

A protože jezdím na hory velmi ráda, báječně si tam protáhnu plíce a od všech starostí vyčistím duši, velmi mne ten článeček potěšil a krásný pobyt ještě umocnil.
Bylo tam opravdu náááádherně a pořád ještě hromady sněhu. K našemu překvapení víc než v Alpách ve Francii, jak na chalupě vyprávěl jeden známý. A to už je co říci.






A ke krajině ještě nějaké to ptactvo, které jsem zachytila přes okno při obědě. Dlouze se na bříze rozhlíželi, zda-li je kolem bezpečno, pak slétli ke krmítku, v mžiku zobli a byli pryč.

.... sýkorka modřinka

... a nejspíš čížek

Cesta na jarní prázdniny

9. března 2012 v 16:23 Zimní krajina
Jarních prázdnin a odjezdu do Krkonoš jsme se nemohli dočkat.
Smyk v lese na zledovatělé silnici a balancování od příkopu k příkopu nám hned zrána nahnalo pořádný adrenalin do žil.
Holky v autě pištěly, já křečovitě na klíně svírala sundanou bundu ... už, už jsme se viděli všichni v příkopě, ne-li přímo na stromě.

Uffff!!! Díky Bohu to manžel ukočíroval. I když nám dlouho srdce bušilo až v krku, všichni jsme si ulevili jak nikdy.
A já přitom našla v bundě (v podpaží) zapomenutý špendlík. Zůstal tam z předvánoc, kdy jsem bundu šila. Vydloubla jsem ho ven a začala z auta fotit. Čím víc jsme se blížili k cíli a hory se před námi rozprostíraly, tím větší úlevu jsme pociťovali.

Celý bílý kopeček v pozadí hor je Sněžka.




Tento domeček v Mladých Bukách mi připomíná domeček Pejska a Kočičky od Josefa Čapka.

V údolí Velké Úpy jsme zaparkovali a šplhali k cíli - na chaloupku.
Sluníčko svítilo hned od rána, nebe modré bez mráčků a my měli pocit, že jsme se znova narodili.


.... ještě kousíček

a jsme tady. Snad už je všechno zlé za námi a čeká nás jen a jen samá nádhera.

Cestovní horečka

2. března 2012 v 7:30 Zimní krajina
Je pátek, dlouho očekávaný den.
Posledním školním zazvoněním se děcka rozutečou ze školy a s radostí ve tváři uvítají jarní prázdniny.

Pro mne je dnešek plný vaření, pečení a balení, protože zítra ráno odjíždíme na hory za poslední lyžovačkou.
Jupííííí ...... strašně moc se těšíme na naše oblíbené místo, na zdravý pohyb těla na ještě zdravějším vzduchu.

Poslední lyžování, poslední sněhové radovánky a pak teprve zimní výbavu uklidím a budu se těšit na jaro.