Květen 2012

Karlštejn

30. května 2012 v 14:57 | Můj výlet a snímky z archivu |  Hrady, zámky, města
Hrady a zámky navštěvujeme rádi. Dýchá z nich na nás nostalgie starých časů a my si při prohlídce připadáme jako princezny.
Při probírání archivem a rozmýšlení, který další bychom mohli navštívit, mi 'padl do ruky' Karlštejn, který jsem vám ještě neukázala, protože jsem v tu dobu ještě neměla blog na drbárny.

Nejnavštěvovanější a snad i nejdůležitější hrad historie Čech.
Kdo by nevěděl, že císařskou rezidenci a především pevnost postavil náš nejlepší panovních všech dob Karel IV. jako pokladnici k uložení královských pokladů, sbírek svatýchk relikvií a císařských korunovačních klenotů.



I když se do dnešních dnů nedochovalo příliš velké vybavení hradu, jeho návštěva v nás zanechala hluboký dojem, protože panování a dobu Karla IV. máme rádi.
Všichni jsme si při prohlídce také vzpomněli na oblíbený hudební film Noc na Karlštejně, o kterém jsme se překvapivě dozvěděli, že uvnitř hradu se ve skutečnosti vůbec nenatáčelo a všechny pasáže ze vnitř byly ve skutečnosti točeny v pražských ateliérech.







Snímky z vnitřních prostor vůbec nemám. Zákaz focení a natáčení pod tučnou pokutou a neustále bdělé oko průvodkyně mi nedovolili riskovat.
Silný zážitek z celého výletu však stál za to a doporučovala bych ho každému.

A protože Chráněnou krajinnou oblast Český kras tak často nenavštěvuji, visí mi doma na zdi památeční talíř s obrázkem Karlštejna.


Zase máme Štorcha

24. května 2012 v 18:45
Ukradená bronzová busta našeho rodáka Eduarda Štorcha se samosřejmě nenašla.
Podstavec před školou však nezůstal prázdný. Podle sádrového modelu původního díla dali zpracovat odlitek. Nová laminátová busta stála naší obec asi 30 tisíc korun a zase od jara zdobí parčík před základní školou.



Konečně hezký víkend

21. května 2012 v 20:30 Jen tak
Po chladném počasí jsme se konečně dočkali prosluněného teplého víkendu.
Komu by se chtělo být zalezlý doma, když venku bylo tak báječně? Vzala jsem si košík a šla jsem na lipový květ. Nepřinesla jsem si nic, protože ještě nekvete, omrknu ho za pár dní, ale opatřila jsem alespoň pár snímečků kolem svého bydliště.

... kaple Nejsvětější Trojice

... zdejší základní škola, na kterou bude naše Janina za měsíc už jen vzpomínat

.... okolní pahorkatina mě svou zelení a vůní hladí na duši. Fotit za jízdy na kole se mi však moc nedaří.




... nejraději však naskočíme na kolo a hurá k mamce na zahrádku

.... pomohla jsem zasadit rajčátka, jinak vyplevelíno měla mamka tip ťop

.... brambory pomalu nasazují na květ

.... jahůdky už kvetou delší dobu

... brzy pokvetou i moje oblíbené voňavé žluté lilie

..... a možná se dočkáme i nějakých vlašských oříšků. Letos nám ledoví muži nepoškodili vůbec nic, ale oříšky budeme stejně počítat na prstech, vypadá to na hodně malou úrodu

V neděli večer jsem ještě uvařila tolik opěvovaný med ze smrkových výhonků.
Zdařil se dobře, provoněl celou kuchyni. Z litru výhonků mám tyto 1/2 kilové skleničky od medu a jednu od přesnídávky. Jen se mi honí hlavou, jestli tolik použitého cukru nepřebije ty léčivé účinky.

Vyšívám ubrus

16. května 2012 v 20:30 Ruční práce všeho druhu
Chladné větrné dny mne ven moc nelákají. Raděj si uvařím čajík a usednu doma k vyšívání.
Konečně jsem si po mnohaletých snech nakreslila na látku menší předlohu a začala jsem vyšívat ubrus průměru 110 cm. Pravda, mohla bych si nějaký hezký koupit, ale já toužím po vlastní výrobě.

Začala jsem spodním okrajem. Ještě nemám ani celou půlku kola a už ve mně plápolá radostná naděje, že se ho snad doopravdy dočkám, že po mně jednou něco pěkného zůstane.


Luxusní byty v centru Krkonoš

14. května 2012 v 15:20
Je to pár let, co v Peci pod Sněžkou, jedním ze tří center nejvyšších hor, vyrostlo téměř 60 luxusních bytů. Obec je nechala za pomoci 14ti milionové dotace postavit pro své občany.
Jenže byty se do rukou potřebným nedostaly.

Většina z těch, kteří tu bydlí, nemá v Peci ani trvalé bydliště a byty užívá k rekreačním účelům. Obec přitom dostala státní dotaci s podmínkou, že postavené byty budou sloužit pouze k trvalému bydlení.
Kontrola zjistila, že pouze tři nájemci těchto bytů mají pobyt v Peci pod Sněžku trvalý. Byty získali někteří poslanci a řada podnikatelů, z nichž většina nemá v obci hlášeno trvalé bydliště.


Bylo to hodně propírané téma. Když ty domy vidím, vždycky si na to vzpomenu.
Jestli musela obec dotaci vrátit a místním rozpočtem to hrubě otřáslo, jsem se nikdy nedozvěděla.
Každopádně inzerce jsou plné, nabízejí zájemcům nejen vlastní rekreační bydlení v srdci centra Krkonoš, ale i možnost výhodného zhodnocení investice pronájmem.
A co z toho vyplývá?
Zase domorodci utřeli nos a boháči mají možnost rozmnožit své už tak špinavé zisky.


Krkonoše v máji 2.

9. května 2012 v 19:44 Na horách
Chůze je nejpřirozenější lidský pohyb.
Při chůzi jsou zapojeny stehenní a hýžďové svaly, svalstvo boků a krajiny břišní. Přitom se nezatíží klouby jako při běhu.
Pravidelná chůze posiluje svalovou hmotu, zvyšuje hustotu kostí, odbourává tuky, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu, zlepšuje koordinaci pohybů a dodává dobrou náladu.

A protože k efektivnímu spalování dochází až po 30 minutách pohybové aktivity,
neleníme a pokračujeme ve výšlapu směr Černá hora.
Počasí bylo víc než báječné a celou cestu nás doprovázel nádherný panoramatický výhled na hřebeny hor a Sněžku - to je ten malý kopeček vpravo (nad smrkovou větvičkou).


Samosřejmě, že každý kilometr je tu zde náročnější, než někde doma po rovince, proto s oblibou využíváme odpočinkových míst.

Přicházíme na Václavák.
Na rozdíl od rušné městské ulice v Praze je tento Václavák jen tichou lesní křižovatkou pod Černou horou.

Teď, začátkem května je tu ještě poměrně hodně sněhu. V některých místech jsme se zabořili až po kolena.

Odpočinkové sezeníčko tu bylo velmi příjemné.

Stoupáme mírným kopečkem nahoru, ze sněhu není úniku.

Ohlédnutí zpět opět nabízí krásný pohled na Sněžku a taky na cyklistické nadšence, kteří nevěřili, že tu ještě leží tolik sněhu a teď kola těžce vláčeli.

Blížíme se k vrcholu a kocháme se báječným výhledem a posledním letošním sněhem.



Jsme v cíli. Před sebou máme televizní rozhlednu, odkud ČT2 vysílá každé ráno Panorama

a budovu vysokého napětí, kam je vstup zakázán.

Představa, že bych tady na Černé hoře 1299 m.n.m. koupila každému ke svačince biftek s topinkou za 260,- korun mne tedy klátí do kolen. Sezobli jsme vlastní svačinku a hurá zpátky do chaloupky ke sporáku.
:-D

Krkonoše v máji 1.

7. května 2012 v 21:10 Na horách
Tak jsem se zase po odmlce ze zimních radovánek dostala na hory.
Těšila jsem se sice na báječně dlouhé 4 dny, ale protože naše škola v pondělí žádné volno neměla, zkrátil se nám pobyt jen na víkend. I tak ale stál zato.

V údolí Krkonoš už se jaro krásně zelená. Stromy se olisťují, narcisy a fialky zdobí stráně v plném květu.

I borůvky už se rýsujou. Už teď se na ně těším.

Čím víc jsme stoupali v nadmořské výšce, tím víc přibývalo sněhu.



Botky nám v tom sněhu a často rozbředlých cestách trochu zvlhly, ale zima nám nebyla a tak nám to ani moc nevadilo. Večer jsme zatopili v krbu a všechno usušili.
Ještě nemám ani všechny fotky zpracované, tak až zas bude u počítače volno, připravím další ukázku.

První konvalinky

2. května 2012 v 9:46
Přestože je konvalinka vonná jedovatá rostlina a otrávit se můžeme i při vypití vody z vázy, je sbírána jako léčivá rostlina jako slabší alternativa náprstníku. Používá se pro posílení srdeční činnosti či proti vodnatelnosti a při epilepsii.
Její vůni můžeme cítit v mýdlech a voňavkách, používá se i při výrobě šňupacích tabáků.

Já vůni konvalinek velmi zbožňuji. Dokud všechny neodkvetou, obnovuji vázičku doma na stole.
Nos bych v nich mohla mít zabořený pořád.