Květen 2013

Ptáčci v přírodě

24. května 2013 v 20:58 Jen tak
Jak tak každý den docházím 2 km od nádraží do budovy kurzu a cestou se rozhlížím, vidím kolem sebe tolik krásy, že jsem neodolala a začala jsem chodit s foťákem.
Ptáčky jsem si zatím fotila vždycky jenom v krmítku. Teď se mi podařily úlovky přímo z přírody, které mě velmi potěšily a přinesly úžasné světlo do duše.

I když jsem teď blogování hodně omezila, s touhle radostí se s vámi běžím podělit. Fotky nejsou sice tak ideální, jak bych si představovala, protože ptáčci jsou velmi maličcí a plaší, přesto jsem však tak pěkné "kousky" v krmítku neměla.




Sýkora modřínka



A jejich zpěv, to je koncert. Kdo by mu odolal?

Blogování v troskách, já žiju

14. května 2013 v 20:08 Jen tak
Zdravím všechny blogové kamarádky a omlouvám se, že jsem se tak dlouho neozývala.

Začátkem února se nám porouchal notebook - jediný počítač co doma máme. Nejdřív značně habroval a práce na něm se jen tak tak s odřenýma ušima daly uskutečňovat, až "umřel" nadobro. V tom momentě jsme byli naprosto bezmocní a nutnosti jsme honili jak se dalo. Manžel v práci, já odbíhala do knihovny.

V hloubi duše jsme všichni doufali, že hrábneme hloub do kapsy, dáme ho spravit a pojedem dál. S faktem, že dosloužil a musíme koupit nový jsem se nervově jen stěží smiřovala. Skutečnost však byla neoblomná. Chceme-li tady v 21.století přežít, musíme co nejdřív koupit nový.

Trh nabídek je tímto sortimentem přesycen. Počítače jsou už dneska tak základní věcí, že budou za chvíli k mání snad i v sámoškách. Ovšem dukáty se tak snadno nehromadí. Obzvlášť je-li na ně v rodině jen jedna kapsa.
Když jsme i to překonali a zadařilo se koupit noťas nový, stále se na něm nedalo nic dělat. Byl naprosto "holý" s absolutně novým programem, v němž jsme byli dočista zmateni.

Vím to naprosto přesně. Nikdy jsem si s počítačem netykala a ani nikdy nebudu. Nicméně pro fungování se mi nakonec podařilo poshánět zase "své" nejdůležitější programy. Ochrana počítače však stále patří mezi ty obtížné a trvalé starosti.

Čas letěl, vleklá zima se přitom pomaloučku přehoupla do zeleného rozkvetlého jara a já si zatím dočita odvykla blogovat.

Několikrát jsme se byli vyřádit v Krkonoších na lyžích,

vychechtali jsme se v kině na Babovřeskách,



na zámku Hrádek u Nechanic jsme vítali jaro sněhulákem


a první máj k nám přivál cirkus Karneval. V něm se mi to však nelíbilo a zařekla jsem se, že do malého cirkusu na venkově už nevkročím.

Mezi tím jsem upletla Míše svetr,

manžel vyhrál do sbírky další trofej, takže lapače prachu se nám doma vesele rozrůstají :-D


a samozřejmě nechybějí naše velmi oblíbené sladkosti. Zdobila jsem jak pro nás, tak i pro sousedku, která se stala mojí věrnou zákaznicí.






Z kolejí domácí hospodyňky mě od května vykolejil úřad práce. Celodenní dojíždění do kurzu mi krade čas pro 100% opečovávání rodinného hnízdečka. Z toho náročné testování a hald nových informací mi mozek šrotuje na plné obrátky. Jestli mi to skutečně k něčemu bude, se nejspíš ukáže časem.
Zatím tedy žiju jak to jde a vychází.