Leden 2014

Krkonošské noviny

22. ledna 2014 v 16:19 Jen tak
Letos má Paní Zima nemalé zpoždění.
Svojí nehezkou hrou, kdo to dýl vydrží s nervama, mě stejně neudolá. Mezi akcemi hurá do bláta a společenskými hrami u čajíčka či svařáčku pročítám oblíbené horské noviny "Krkonošská sezona" a kochám se alespoň zasněženými obrázky.


V zadarmo vycházejících turistických novinách je vždy spousta praktického čtení, map a obrázků.
Pomáhají při poznávání, připomínají různá výročí, upozorňují na příležitosti. Snaží se přiblížit horský život a společenské dění, popisují tradiční akce pořádané místními horaly.
Zkrátka žádné drby a žádná politika. Je to naprosto jiné čtení, než "normální" noviny.




Nejen jedinečné kouzlo a vyžití hory skýtají. Dokáží však být i nebezpečné a kruté. Mají velmi proměnlivé počasí, na které doplatila už veká řada jak turistů, tak i velmi zkušených boudařů, pro které vrtochy počasí nebyly žádnou neznámou.

Když jsem si přečetla příběh o tom, jak od r.1773 postupně postihovaly tragedie celou generaci jednoho rodu, jak vždycky každému otci zvonil umíráček a malý synek mu na rakev házel smrkové snítky netušíc, že po čase bude na jeho místě, jezdil mi nevýslovný mráz po zádech.

Ač se takové články nečtou dobře, je třeba si připomínat, že s horami není radno si zahrávat, zásady bezpečnosti dodržovat. Z minuty na minutu se tady na horách může legrace zlomit v tragédii. A to v jakémkoli ročním období.

Ježíšek překvapil

10. ledna 2014 v 8:10 | Moje foto s komentářem |  Jen tak
I když už někde po Vánocích není ani památky, já bych se k nim ještě ve stručnosti vrátila.

Krom malé krabičky v mrazáku máme cukroví už snědené. Tohle byl poslední naservírovaný tác.


Stromeček nechám ještě na víkend a odstrojíme ho.

Protože je dárkování z převážné části v mé režii, o to víc jsem byla letos (vlastně teď už musím říct loni) velice překvapená. Manžel většinou nemá talent na výběr dárků, ale letos nás nápady ohromil.

Připravil nám masážní polštářek


a jogurtovač.

Teď nám se vší pílí vyrábí jogurty. Má radost, že jsou 'domácí' a vyjdou levněji. Já tomu říkám líheň na jogurtovou kulturu. Zas takový ideál v tom nevidím, ale dám si. S oblibou si do něho přidáváme ovoce, ovesné vločky nebo marmeládu a chutnou zdravou svačinkou prostřídáme hutnější jídla.