Únor 2014

Koblihy jak od Hrušky

28. února 2014 v 17:43 Jídlo
Uznávaný i odmítaný kuchař a inspektor Láďa Hruška nám nedávno v televizi předvedl pečené koblihy v troubě - prý zdravé, když nejsou smažené. O tom, jak mají správně chutné koblížky vypadat, má jistě každý svou představu.

Každopádně tím připomněl jednoduchý recept, který správné hospodyňky znají už dlouhá staletí. Takže nic nového.
Taky jsme při pohledu na sladké doma dostali chuť mlsat. A na co jiného než na koblížky.
Zadělala jsem tedy těsto, já mu říkám 'buchtové těsto stokrát jinak' a už se smažilo ostošest.

.... vdolky s povidly a tvarohem ....


..... uzlíčky - náš jednoduchý originální tvar koblížků jednoduše ve tvaru malého uzlíku


A protože to brzy zmizelo, další variantou tohoto těsta byli pečení skořicoví šneci.


Zdravá varianta jídla má u nás jinou podobu. Třeba ovoce v jogurtu a kakao. :-)

Každopádně, ať už si dáváte na zdravé stravě záležet hodně či málo, přeji vám krásný, pohodový, ničím nerušený první březnový víkend.

V záři zimního sluníčka

19. února 2014 v 17:53 | Jarní prázdniny |  Na horách
Počasí tomu sice nenasvědčuje, ale stále máme zimní období. U nás to sice připomíná duben, ale sluníčkové dny na horách, to je zimní pohádka.

Průzračné ticho v nádherné zimní scenérii, až to bere dech.
Nebe má azurový odstín, slunce proudí jako tekuté zlato mezi větvemi vysokých smrků a pálí nám do tváří.



Absolutní klid uprostřed zimy spojuje nebe se zemí v dokonalou harmonii.
Čistý vzduch, nádherné výhledy, nevšední zážitky ... Z té krásy se mi tají dech, v očích plápolají ohníčky radosti. Užívám si ten blahodárný pocit a vzdávám hold tomu zázraku.

Po stopách sněhu

9. února 2014 v 12:40 | Moje foto s komentářem |  Na horách
Na první únorový týden nám připadly jarní prázdniny. Sníh je u nás letos opravdu vzácností, žádné zimní radovánky neumožňuje. Občas se sice do rána poprašek objeví, během dne ale všechen rychle zmizí. Počasí je tak u nás víc jarní, než zimní, obvykle nad nulou.


I když ani v Krkonoších neleží na zemi tolik přírodního sněhu, kolik bychom si přáli, k odjezdu jsme se nemuseli přemlovat.

Jak je ta krajina kouzelná, když sněhové vločky spočívají na pažích stromů jako krajky svatebních šatů. Sníh s každým krokem vrže po botama a svěží, mírně mrazivý vzduch do -5°C příjemně ošlehává tváře.



Všude je bílo. Celá krajina odpočívá a nabírá novou energii na jaro.
Zapomínám na všední dny. Vnímám tu krásu všemi smysly. Vrací sílu, vyčistí hlavu a přináší chuť do života.



S pocitem úlevy za sebou zavírám dveře. Přišel čas přiložit do krbu a uvařit horký čaj.