Březen 2017

První jarní víkend

26. března 2017 v 18:10 | Moje foto s komentářem |  U nás doma
Po šedivých dnech opět vylezlo sluníčko. A podle předpovědi by mělo vydržet celý týden. Jupíííí!
Hřejivé jarní paprsky rozsvítily svět i ducha, přispěly k dobré náladě a nabily novu energií.



Skvělý slunečný víkend jsem využila především k mytí oken a praní.
Na dveře jsem konečně spíchla nový jarní věnec. Myšlenku jsem na něj měla už delší dobu, ale břízy měly větve moc vysoko. Až teď jsem našla.


Po pečených bramborách s tvarohem bych se utloukla. Skvělá večeře.

A ke kafíčku u nás pochopitelně nikdy nechybí sladké.
Rolády dělám ráda. Jsou rychlé, chutné, dobře se krájí. Tato byla jednoduchá rychlovka s marmeládou a zakysankou.

"Když na nás Slunce svítí z jiného zorného úhlu,
je to JARO."

Kdo si hraje, nezlobí

22. března 2017 v 18:08 | moje foto |  Jen tak
Dejte mi do ruky věcičky, já vytvořím zátiší.
Dejte mi do ruky foťák, já ho vyblejsknu.
Usmívající se
Zkoušíte někdy fotit blbiny?
Jednoho deštivého dne jsem byla sama doma a trošku jsem si hrála.
Usmívající se






Neříkám, že se mi to povedlo,
ale přiznávám, že mě to bavilo.
Smějící se

Šťavnaté předjaří na sněhu

8. března 2017 v 21:36 | Moje foto s komentářem |  Na horách
Hlasy ptáků mě probudily ze sna. Sobotní ráno zaklepalo na dveře a vytáhlo mě z vyhřátého pelíšku. Vyskočila jsem radostně jako srnka. Důvod byl prostý - hurááá na apaluchu vstříc posledním zbytkům zimních sněhů.

Cestou jsem s foťákem vyhlížela východ sluníčka. Pod šedivými mraky však nebylo skoro vidět.


Hory před námi vypínali celou svou krásu, ale viditelnost byla mizerná.
Kvalita fotek za jízdy přes špinavé okno tomu taky odpovídá.



Předjaří je na chaloupce ještě plné sněhu. Doma jsme ráno měli na teploměru +4C, tady ukazoval -4C. Po zběsilém tání posledních dní to byla příjemná nádhera! Dušičky se nám tetelily blažeností.





Sluníčku se nakonec podařilo vydrápat a všechny mraky zahnat. Zatímco na protějším kopci už pomalu můžou sázet brambory, my jsme si plnými doušky vychutnávali poslední lyžování.


Fotka za jízdy na vleku.
Úžasná hra matičky přírody nás naplnila nepopsatelným štěstím. Sluníčko pálilo jak o závod, teploměr stoupal do výšky a vzduch voněl novým jarem. A my byli u toho a ten luxus na sněhu si užívali jak třešničku na dortu.





Kdo by té nádheře odolal?


Nedělní východ sluníčka sliboval další skvělý den a taky byl.
Jen vítr se bez pozvání přidal do party.


Na sněhu vždycky platí - kdo maže,


ten jede!


Radostní s úsměvem na rtu opouštíme hory s posledním sněhem, který mizí před očima.
Tam, co včera ještě byl, dnes už kouká loňská tráva.


Jedeme a hory se vzdalují, sníh je minulostí.


Se západem sluníčka se vracíme domů.


Na shledanou příště, Krakonoši.

Jak chutná předjaří

3. března 2017 v 14:33 | Moje foto s komentářem |  U nás doma
Jaro je cítit ve vzduchu už delší dobu.


Tou dobou se ještě prohnalo několik sněhových vánic, jako by nám zima chtěla ukázat, že za sebou vrátka nadobro ještě nezavřela, ale to stejně nezabránilo prvnímu jarnímu kvítí, aby pozdravilo slunce a uvítalo skutečný nový rok.





Větrem plují nové mízy,


přichází doba mláďat.


Sluníčko nabírá na síle, sníh je v nížinách minulostí.

Na víkend předpovídají až 17°C.
Dcera se dnes vrací z lyžáku, tak to máme bez nadsázky z lyžáků rovnou do trička.