Duben 2017

Obyčejná krása kolem nás

29. dubna 2017 v 9:47 | Oli |  Básničky
Neříkám nic, jen tiše se dívám,
jak život rozkvétá na vlnách radosti,
neříkám nic a srdce mi zpívá,
že mohu být jeho součástí.
....











Botanická zahrada Trója

27. dubna 2017 v 8:30 | Oli |  Moje foto s komentářem
Druhou částí botanické zahrady je i venkovní expozice
včetně kaple sv. Kláry s vinicí.

Byla to vemi příjemná procházka rozkvetlou jarní zelení.
Vítr nám čechral vlasy a pod odplouvajícími beránky
do blankytného nebe prostrkovalo paprsky sluníčko.






Kaple sv. Kláry s vinicí.


Výhled na Prahu s Trojským zámkem.


Všechno tu vonělo čerstvým jarem a vítalo skutečný nový rok.

Když byly holky malé, neměly o návštěvu botanky zájem.
Až teď po letech si můžu odškrtnout splnění dlouho plánovaného cíle.
Ovšem zahrada mi připomínala víc park nebo zahradu zámeckou než botanickou.

Těšila jsem se na záplavu krásných nevšedních rostlin, ale všude samé tulipány, narcisy, koniklece...
Sem tam se tu nějaká exotická rostlina či dřevina objevila, ale málo.
Dost možná je ještě brzy a všechna ta nevšední nádhera teprve
vyroste a rozkvete. Ale to už já budu někde jinde.

Mějte se fajnově, prodloužený víkend se blíží.


Fata Morgana

21. dubna 2017 v 13:20 | Oli |  Moje foto s komentářem
Čtyři dny velikonočního volna nás vytáhly z domova do Prahy.
Nepříznivá předpověď nás trochu strašila, ale nakonec nám počasí docela vyšlo.

Vypravili jsme se do botanické zahrady v Tróji obdivovat krásu a lehkost exotických motýlů a rostlin
v pralesním skleníku Fata Morgana.



V podzemních chodbách byla prohlídka akvárií a velmi zajímavé byby také kořeny exotických rostlin.
Jsou to takové nerovné malé i veliké výstupky na zdech. Člověk by myslel, že patří k neuhlazeným zdem chodby.
Ve skutečnosti jsou to právě zvláštní kořeny.

Jedním z nich je i mohutný kořen vpravo (vedle pani, světlejší barvy)


Barevní krasavci se živí šťávou z hnijícího ovoce, které jim servírují na krmítka.




Líheň - Morpho peleides (babočka)

Morpho peleides
svoji modrou barvu používá k zastrašení predátora rychlým rozkmitáním křídel.
Ve skutečnosti však nemá barevné pigmenty a modrá barva se tvoří lomem světla
na droboučkých šupinkách křídel.




Caligo memmon
má rád zkvašená jablka. Tak trochu alkoholik.
Když si namočíte kapesníček do čůča, přilákáte ho k sobě.


Návštěvníci však často nerespektují jejich křehkost a zranitelnost a sahají na ně.
Jakmile se z kukly vylíhne motýl, je to poslední a nejkratší stádium tohoto tvorečka.
Stává se vlastně důchodcem a jeho život se krátí.
Každý dotyk uspíší jejich smrt.


Někdy se stanou i obětí ryb v jezírku.


Guzmánie možná máte i doma.



Rozkvetlé liány



Attacus atlas (noční martináč)
je motýl s největším rozpětím křídel až 30 cm.
Živý v líhni se mi nepodařil vyfotit, tak alespoň zarámovaný.



Nechybějí tam ani exempláře vzácných sbírek.



Délka života motýlů je různá. Ti, co nepřijímají potravu umírají po pěti dnech.
Nejdelší životnost mají přezimující motýli ve stavu strnulosti v zimních úkrytech.
I tak obvykle nepřesáhne délka jejich života déle než jeden rok. To ale platí asi spíš v našich
klimatických podmínkách než v tropických pralesech.

Titanic

13. dubna 2017 v 17:55 | Moje foto s komentářem |  Události
Osud luxusního zaoceánského parníku Titanic dodnes nepřestal lidi fascinovat.
105 let od jeho potopení letos připadá na Velký pátek velikonoční.

K této události se loni v Praze konala světová výstava a my se na ní byli podívat.

model Titanicu

K vidění bylo mnoho originálních artefaktů vylovených z vraku na dně oceánu - kusy nábytku, časti vybavení, porcelán, osobní předměty...



Při vstupu jsme dostali sluchátka s podrobným výkladem nejen k jednotlivým exponátům, ale i celé historické době.

Vstupenkou byl palubní lístek se jménem reálného člověka, který tenkrát na Titanicu cestoval.
Na konci výstavy jsme z dlouhatánského seznamu jmen mohli vyčíst, jestli to "naše" jméno přežilo nebo ne.
Nával návštěvníků před droboučce napsanými seznamy byl tak veliký, že jsme to vzdali.


Díky dokonalé rekonstrukci kajut, jídelny, strojovny a celkové atmosféře (přepych, hluk strojů, šum oceánu, tma) jsme opravdu atmosféru historie nasáli.

chodba

kajuta 1.třídy

kavárna

kajuta 3.třídy
Chudoba v prostorách 3.třídy od přepychu nás flákla jako facka

U ledovce - atmosféra noci, hukot oceánu a chlad ledovce

Nejvíc mi běhal mráz po zádech, když k tomu v přítmí na konci promítali ten slavný film - a to zrovna v momentě potápění a zběsilé paniky.

Na úplný závěr jsme se vyfotili v maketě přídi lodi.

Ten hrozný pocit lidí při katastrofě si neumím představit. Stačilo se dívat na doopravdické věci, jen vědomě nasát atmosféru a ježily se mi chlupy na těle.
Všude bylo přítmí, překážející lidí a odrazy od vitrím, takže focení nic moc.

Kraslice

9. dubna 2017 v 18:14 | Moje foto s komentářem |  Velikonoce
Velikonoce jsou za dveřmi a to je ten pravý čas pro kraslice.
Vyzdobeno mám doma převážně staršími kousky




a taky novými - letos jsem zkusila malovat růžové.

Přeji vám všem příjemný Pašijový týden plný
pohody a sluníčka.

Na vlnách Javorky

7. dubna 2017 v 21:09 | Moje foto s básničkou |  Básničky
Slunko ťuká do oken,
vzduchem se jarní vůně line,
z vlahé země zas nový život vyrůstá
a po stříbrných vlnách řeka plyne.







Hezký víkend, přátelé.

Krakonoš

5. dubna 2017 v 7:22 Události

I stvořil člověk pána hor k vobrazu svýmu a řek mu: "Panuj!" A polle toho to taky vypadalo.

Od nepaměti vládl horám Krakonoš. Přenášel skály, pomáhal nuzákům a trestal lakomce.
Nosil plnovous, vládl mohutným kyjem a dobráckým úsměvem. Kouzlil jinovatku a foukal sněhové vločky shůry do údolí, řídil směr větru a pro každé roční období vybíral ten nejvhodnější.

A tohle všechno ještě stále dělá. Nejezdí po horách na motorce ani autem, aby neplašil zvěř a nekazil horský ozón, jak to dělávají turisté, kterým není nic svaté.

Pán hor přešel i do knížek lidového čtení obdařen urozeným původem a uměním čarovat, napůl Čech a napůl Němec, podle nátury vypravěče tu český šprýmovný či německý drsný.

Vlastencům se nelíbil německy znějícím jménem, a tak si Rybercoula přeložili na Řepočeta. I rozzlobil se hradecký pan profesor Václav Kliment Klicpera na otrocky přeložené jméno ducha hor a stvořil českému lidu Krakonoše. Učinil jej ochráncem Čechů i obráncem pravdy a práva.

V Německu je Krakonoš obzvlášť populární.
V řadě německých měst mají Krakonošovu ulici - tedy "Rübezahlstraße" (v Berlíně, Hamburku, Mnichově, v Essenu). Můžeme tam narazit také na Krakonošovu cestu, Krakonošovo sídliště, či Krakonošovu školku.
S Krakonošem se lze také setkat u našich jižních sousedů při putování v tyrolských Alpách. Nachází se tam Krakonošova chata "Rübezahl-Hütte" nebo velice populární horská restaurace s názvem "Rübezahl Alm", tedy Krakonošova salaš.


Krakonoš má i své pivo se "zázračným účinkem". K jeho pití se totiž váže pořekadlo "Máš-li smutek na duši a žena tě plísní, dej si pivo Krakonoš a nebudeš v tísni!"

Jeho podobiznu najdete na všech suvenýrech, pohledech, dřevěných vyřezávačkách. Jeho postavičku můžete koupit v jakékoli velikosti, parádě a ceně.

Krakonoš na snímku je můj. Postavička asi 30cm vysoká mi dělá společníka, když jsem doma sama. Při každém pohledu na něho mi kolena změknou vzpomínkami na lesní vůni, slunce a sníh a zahřeje mě teplo jistoty, že za ním na hory zase přijedeme.

Andrej Babiš ve škole

3. dubna 2017 v 11:50 Události
Zájem o přednášku ministra financí a předsedy hnutí ANO na Univerzitě v Hradci Králové byl minulý týden nevídaný.

Přeplněná učebna praskala ve švech. Studenti seděli na schodech i na podlaze vedle pódia.
Naše dcera, ač se o politiku nijak nezajímá, byla na jeho vystoupení ve škole zvědavá jako většina ostatních.


Podle některých posluchačů neřekl za 3 hodiny nic nového.
Hned na začátku uvedl, že se do politiky dostal omylem.
Otázka, co by ho přimělo odejít ho rozesmála a odpověděl:
"Odejdu, až budu mít pocit, že po mně všichni plivou. Zatím to dělají jen někteří."

Při návštěvě před několika lety řekl na této fakultě, že vysokou ekonomickou vystuduje každý, koho nepřejela tramvaj.